Živá zahrada v zimě
Právě jsem se vrátil z pravidelné procházky. Všude je vidět, jak se na okolních zahrádkách hrabe, stříhá, ryje, přehazuje a vůbec obecně vzato uklízí.
Zahrádky se chystají na zimu. Co tomu ale říkají jejich ostatní obyvatelé? Protože kdoví, jak to bude letos s jídlem a bydlením, na některých zahrádkách není kam hlavu složit, nebo co sezobnout.
A protože já mám také zahrádku, zkusil jsem se vypátrat její obyvatele a zjistit, co by na zimu potřebovali.
Ptáci už mi sezobali všechny plody rakytníku a loubince, šípky si asi nechávají na horší časy. Sojka si stihla poschovávat žaludy do záhonů i pod keře, nosí si je tam z blízkého lesíka.
Na jaře budu jako každý rok likvidovat spoustu malých doubků, jinak bych brzy měl místo zahrady dubový háj. Strakapoud zpracovává v úžlabí větví kroucené vrby borové šišky, jejich semínka si rády dají také sýkorky. Všichni ptáci jsou vděční za pár hustých keřů s plody. Na jaře jim můžeme zasadit například různé druhy skalníků či hlohyni šarlatovou. Aronie, jedlý jeřáb nebo rakytník dodají na podzim spoustu vitamínů i nám.
Pomoc ptákům je jednoduchá, pořídíme jim krmítko. Ne všechna krmítka jsou však stejně funkční. Nejlepší jsou se zásobníkem, pokud možno průhledným, abyste mohli svým strávníkům vždycky včas dosypat. Potrava v nich nevlhne a neplesniví.
Kulaté plastové krmítko se stahovací stříškou, které vidíte na fotografii se mi osvědčilo nejlépe, i ornitologové ho doporučují. Výhodou je, že se dá na rozdíl od dřevěných krmítek snadno vyčistit. Pokud krmítko pravidelně umyjeme, uchráníme ptáky před nemocemi.
Krmítko na fotografii vyrábí má oblíbená společnost Plastia v Novém Veselí. Jejich krmítko má za sebou několikátou sezónu a stále perfektně slouží.
Nasypeme-li do krmítka černou slunečnici, potěšíme sýkory, brhlíka, dlaska, zvonka, pěnkavu a většinu dalších druhů ptáků. Zrnka vypadlá na zem sesbírají vrabci a hrdličky, i kos a červenka si na nich pochutnají. Občas přiletí také strakapoud. Pro červenku a kosa můžete přidat ještě kousky jablka a hrozinky, sýkorkám jádra vlašských ořechů nebo lískové oříšky, nastrouhané či nasekané.
Ovesné vločky jsou vhodné jen tehdy, mají-li ptáci poblíž pítko s vodou, a vločky nesmí navlhnout.
Sýkorám, brhlíkům a strakapoudům přijdou vhod také lojové koule.
Návodů na výrobu domácích lojových koulí je na internetu spoustu. U kupovaných nezapomeňme odstranit před zavěšením síťku.
Naštěstí už každý ví, že drobky z chleba nebo pečiva či zbytky jídla jsou pro ptáky škodlivé, na krmítkách v okolí už je nevídám. Vodu v pítku potřebují ptáci i v zimě, k pití i ke koupání. Za mrazivých dnů pomohou šťavnaté plody na keřích nebo čerstvé kousky jablek a mrkve.
Můžeme také do pítka nalít vodu teplou, krátkou dobu vydrží.
Máme-li na zahradě ježka, určitě už hledá úkryt na zimní spánek. Existují speciální ježčí boudičky, ale bohatě postačí, ponecháme-li někde v koutě zahrady hromadu větví, listí a vyhrabané suché trávy. Někdy si ježek ustele i v hromadě kompostu, proto dávejte pozor při přehazování, abyste mu neublížili.
Hromada větví nebo kompostu může být úkrytem i pro užovku. Ještěrka si vyhledá škvíru mezi kameny ve skalce nebo v suché zídce. Spokojí se ale i s hromádkou kamenů nebo cihel v suchém koutku zahrady, a když ta hromádka bude zavátá listím, tím lépe.
Při stříhání odkvetlých podzimních aster jsem našel několik slunéček, poschovávaných v hustých trsech.
Astry sice ostříhat musíme, aby se jejich semena nerozlétla do okolí, ale některé trvalky můžeme ostříhat až na jaře, než začnou rašit. Například šalvěje, vysoké rozrazily, třapatky, yzop, dobromysl a další bylinky. Slunéčka a další malí hmyzáci se do nich rádi schovají. Hromada dříví přijde mnohým také vhod, ovšem úplným luxusem je pro ně „hmyzí hotel“. Už si ho nemusíme vyrábět sami, menší hmyzí hotely se dají koupit.
Máme štěstí, pokud naše přírodní jezírko obývají žáby a čolci. Zatímco skokani přečkají zimu v bahnitém dně, ropuchy si rády zalezou do sklepa nebo si alespoň najdou opuštěnou myší díru. Najdete-li ropuchu ve sklepě, nechte ji tam v klidu, na jaře vám za odměnu pomůže likvidovat nepříjemné slimáky. Čolci rádi zalézají pod listí, do vyšší vrstvy pod keře a stromy, našli byste je spící jen pár centimetrů pod povrchem.
Proto alespoň někde listí ponechte, poslouží i jako mulč a hnojivo.
Ptáci, ježci a další živočichové příliš uklizené a sterilní zahrádky nemilují. Chceme-li mít živou zahradu, musíme na ně myslet s potravou i bydlením. Nemusí to vždy vypadat jako nepořádek. Plodící keře, ptačí pítka a krmítka, suchá zídka z kamenů např. v bylinkové spirále, hromádka dřeva,
hmyzí hotel nebo přírodní jezírko mohou být i estetickým prvkem.
