římská žena 4

Římanka

Ženy nosily oblečení ze lnu, vlny nebo hedvábí. Základním oděvem byla tunika, dlouhá až po kotníky a přepásaná páskem. Bohatší ženy oblékaly přes tuniku ještě stolu, širokou sukni z jemného plátna. V chladnějším počasí zahřála ženu palla, dlouhý plášť z vlněné látky. Palla se na levém rameni spínala ozdobnou sponou. Předchůdcem spodního prádla byl ovinutý pruh plátna, kterým si ženy pod tunikou tvarovaly postavu. Obuv tvořily kožené sandály.

Vrcholný-středověk-oděv-Codex-Manesse 1325

Středověká žena

Základním materiálem pro výrobu šatů bylo vlněné sukno. Spodní vrstvy oděvu byly většinou plátěné (lněné, konopné) nebo hedvábné. Z hedvábí byly také luxusní tkaniny: atlas (lesklý textil), damašek (s vetkaným ornamentem) a samet. Bohaté dámy nosily pokrývky hlavy z hedvábí, chudší ze lněného plátna.
Šaty se již šily podle střihů na míru a byly stále složitější.  Oděv se lišil podle společenských vrstev. Móda se v průběhu desetiletí měnila.
Husitské ženy se měly oblékat skromně, bez zbytečných ozdob. Přes spodní košili nosily sukni se živůtkem, roušku a plášť.

Bez názvu

Renesance

Móda v období renesance se lišila podle jednotlivých zemí. Za vlády Habsburků se k nám dostala móda španělská. Vidíme ji na portrétu Polyxeny z Lobkovic. Materiály zůstávaly stejné, na spodní oděv jemné plátno nebo hedvábí, na svrchní šat drahé hedvábné látky jako např. atlas, damašek nebo samet, vlněné sukno. Oblečení se zdobilo krajkami a vyšíváním, kvůli teplu se podšívalo nebo lemovalo kožešinami. Prosté ženy z lidu ovšem nosily jednoduchý oděv zhotovený podomácku z plátna, lněného či konopného, nebo z vlny.

móda 19.stol

19. století

Jemné plátno, hedvábí a hlavně vlněné šatovky tvořily módu 19. století. Móda se do této doby mnohokrát změnila. Střídaly se nepohodlné krinolíny, široké sukně podpírané velrybími kosticemi, volné šaty z jemných splývavých látek, krinolíny s ocelovými obručemi, až ženy začaly dávat přednost oděvům praktičtějším a pohodlnějším. Posledním módním výstřelkem byla turnýra neboli honzík, jakýsi polštář vycpaný koňskými žíněmi a přivazovaný vzadu pod sukni. Z Ameriky se k nám dostal šicí stroj, který umožnil kvalitnější vypracování oděvů. Rozlišovaly se šaty pro různé příležitosti – domácí, cestovní, pracovní, plesové …

Na venkově nastal velký rozvoj slavnostních krojů.

1303610-medium

30. léta dvacátého století

Postavení žen ve společnosti se po první světové válce změnilo. Staly se svobodnějšími, mohly se vzdělávat a pracovat. Přesto chtěly zůstat krásné. Sukně se zkrátily, odvážné ženy nosily i kalhoty, ale stále se dbalo na eleganci. Rozlišoval se oděv všední a sváteční. Běžným materiálem na všední šaty se stala bavlna, která postupně vytlačovala vlnu a len. Lněné plátno se používalo hlavně na zástěry a v domácnosti na ubrusy, prostěradla a povlečení. Také spodní prádlo se již nešilo ze lněného plátna, ale z příjemnější bavlny, stejně jako sportovní oblečení. Sváteční šaty se šily z hedvábných nebo vlněných látek. Na velkých večerních toaletách se uplatnily hlavně luxusní látky hedvábné.

63818-min

Moderní žena

Dnešní móda se neuvěřitelně rychle mění. Využívá moderní materiály, umělá vlákna, ale vrací se i k materiálům přírodním. Vidíme ji na ulicích i v šatníku členů své rodiny. Jaká bude móda budoucnosti? To nikdo neví.