z čeho se látky vyrábí

Umělá vlákna kde už přírodní vlákna nestačí

Proč jsou tak důležitá

Umělá neboli chemická vlákna výrazně zlevnila výrobu textilu. Umožnila, aby každý člověk mohl vlastnit více kusů oblečení pro různé účely, například na sport, na výlety, do práce, do společnosti apod. Uplatňují se také při výrobě bytového textilu, obuvi, batohů, stanů, automobilových potahů aj. Často slouží jako výplň pokrývek, polštářů, spacích pytlů nebo zimních bund. Jsou součástí kombinovaných materiálů v letadlech a automobilech a mají i další technické využití.

Nahrazují se jimi drahá vlákna přírodní, například hedvábí nebo vlna. Často se do tkanin z přírodních vláken navíc přidávají vlákna umělá, aby se látky nemačkaly, byly lehčí, dobře držely tvar a lépe se udržovaly.

 

Jak vypadají

Umělým vláknům je možné už při výrobě dát takové vlastnosti, jaké potřebujeme pro určitý výrobek. Například na výrobu dámských punčoch nebo sportovního oblečení potřebujeme vlákna hodně pružná, na podšívky hladká, na večerní šaty lesklá. Dutá vlákna v pokrývkách dobře tepelně izolují. Tkaniny z umělých vláken bývají lehké a elastické. Nejsou tolik savé a prodyšné jako látky přírodní, někdy jsou na dotek méně příjemné a v létě v nich bývá horko.

Díky jejich rozmanitosti může být těžké je na první pohled poznat. Citlivým lidem mohou způsobovat alergie, proto je dobré při nákupu oblečení věnovat pozornost složení materiálu.

 

Původ a zpracování

Umělých vláken je velice mnoho druhů, liší se výchozím materiálem a způsobem zpracování. Nejpoužívanější pro výrobu oděvů jsou viskóza a polyester.

Viskózová vlákna se vyrábějí chemickou cestou ze dřeva. Výrobky z nich jsou poměrně příjemné a savé, ale mačkají se, snadno se ušpiní, při praní na vyšší teploty se sráží. Jsou méně pevná než bavlna nebo hedvábí, které v levnějších výrobcích nahrazují. Oděvy z čisté viskózy bývají méně trvanlivé. Proto se viskóza často míchá s dalšími umělými vlákny, například s polyesterem.

Polyester se vyrábí z ropy, podobně jako jiné plasty. Vlákno vzniká z roztaveného plastu. Představte si, že jíte smažený sýr a za vidličkou se táhnou sýrová vlákna. Ještě lépe je to vidět na strouhaném sýru v polévce. Výroba umělých vláken z plastů se tomu dost podobá. Je to ovšem velké zjednodušení, opravdová výroba je mnohem složitější. Plast může být vyroben z ropy, ale dá se také znovu zpracovat neboli recyklovat plast použitý, například PET láhve. Z těch se vyrábí například fleece na mikiny.

Polyesterová vlákna se nemačkají, proto se často přidávají k přírodním vláknům nebo přírodní materiály napodobují, jako například umělé hedvábí. Jsou lehká, pružná, pevná a rychle schnou.

Vyrábí se z nich sportovní oblečení, plavky, punčochy, kravaty, šátky a šály, zimní bundy, koberce, záclony, dekorační látky a celá řada dalších výrobků. Ze všech vláken jsou nejpoužívanější.

 

Vliv na životní prostředí

Během praní oblečení z polyesterových vláken se uvolňují mikrovlákna. Ve vodě, která teče z pračky, se nachází statisíce mikroskopických vlákének a úlomků. Pouhým okem nejsou vidět. Protože jsou tak malá, čističky odpadních vod je všechna nezachytí. Mikrovlákna putují řekami až do oceánů a zamořují přírodu. Dostávají se do potravy ryb a dalších živočichů.

Částečky umělých vláken tvoří i součást prachu v domácnostech a znečišťují vzduch, který dýcháme. Proto je tak důležitý pravidelný úklid.

Těžba ropy a její zpracování zatěžuje životní prostředí. Alespoň část umělých vláken se však dá vyrobit z recyklovaných plastů, především z PET láhví. Proto je tak důležité třídění odpadů.