z čeho se látky vyrábí

vlna hřejivý dárek od zvířat

Vlna ANGLICKY: WOOL

Proč je tak důležitá

Ovčí vlna patří mezi nejdůležitější živočišná textilní vlákna. Až do první poloviny 19. století byla na prvním místě jako nejpoužívanější textilní materiál. Po vynálezu strojního zpracování bavlny ustoupila na druhé místo, její spotřebu snížila později též umělá vlákna. Vlastnosti vlny jsou však natolik unikátní, že ji žádné umělé vlákno plnohodnotně nahradit nedokáže. Světová produkce nezpracované ovčí vlny se pohybuje okolo dvou miliard tun.

Z vlny se tkají lehké i teplé látky na šaty, obleky, kabáty apod., vážou se z ní koberce, pletou svetry, šály, čepice, rukavice a teplé ponožky, vyrábí se z ní funkční sportovní prádlo i bytový textil, hlavně deky. Vlna slouží také jako náplň do přikrývek a polštářů. Z vlněné plsti vznikají teplé zimní boty (například tzv. válenky), vložky do bot, kabáty, klobouky, vesty nebo dětské hračky, plst se používá i při výrobě kulečníkových stolů a hudebních nástrojů. Ze silné plsti jsou zhotoveny jurty. Z hrubé vlny, která se nehodí na textilní zpracování, se vyrábějí protihlukové nebo tepelné stavební izolace.

Při zpracování ovčí vlny je důležitým vedlejším produktem tuk, který se jmenuje lanolin. Používá se v kosmetice (krémy, mýdla, šampony aj.), v lékařství a farmakologii (hojivé masti aj.), v textilním a kožedělném průmyslu, přidává se do některých pracích prostředků.

Jak vypadá

Vlnu tvoří vlákna vyrůstající z kůže zvířat, jinak řečeno srst. Když se řekne „vlna“, myslí se tím především vlna ovčí.

Ovčí vlna je vlna z dospělé ovce. Stříhá se jednou nebo dvakrát za rok. Vlastnosti se liší podle plemene.

Merino vlna pochází z ovcí plemene merino. Chovají se hlavně v Austrálii. Z merina se vyrábí funkční prádlo pro sport i volný čas nebo hebké svetry. Je příjemné, prodyšné, jemné, nedráždí pokožku a skvěle tepelně izoluje.

Jehněčí vlna se získává z prvního stříhání jehněte ve věku zhruba šest měsíců. Je hodně jemná, vhodná na dětské oblečení, dokonce i pro miminka.

Největšími vývozci ovčí vlny jsou Austrálie, Argentina, Čína, Írán, Nový Zéland, Velká Británie a Urugvaj. Nejjemnější ovčí vlnu dodává Itálie. Na celém světě se pase kolem jedné miliardy ovcí, z toho například v Austrálii je to 103 miliónů. U nás se také chovají ovce, ale hlavně na maso a mléko, jejich vlna je na výrobu moderního textilu málo jemná.

fergus-so-kOqSLqU1kG8-unsplash

Další zvířata, která oblékají lidstvo

Textilní vlákna se získávají i ze srsti dalších zvířat, především koz, lam, velbloudů a králíků.

Kašmírová vlna neboli kašmír pochází ze srsti kašmírových koz. Je velmi jemná, lehká a hřejivá, ale snadno žmolkuje.

Mohérová vlna se získává ze srsti angorských koz. Je jemná, hebká a má tu výhodu, že neplstnatí.

Angorská vlna je ze srsti angorských králíků. Je jemná a hodně lehká, ale nechává na ostatním oblečení chlupaté chmýří.

Alpaka pochází ze srsti lamy alpaky. Je velice jemná a teplá.

Vikuňa vlna je nejdražší vlnou ze všech. Lamy vikuňa se totiž musí před stříháním odchytit ve volné přírodě a množství vlny, které se z nich dá získat, je velmi malé. Je však nejjemnější a nejteplejší. Stejně vzácná je vlna z lamy guanako.

Velbloudí vlna, z velbloudů jednohrbých i dvouhrbých, se podobá vlně lam. Říká se jí camel. Používá se na svetry a kabáty, z hrubší se vážou koberce.

Vlna z pižmoně severního je velice kvalitní, měkčí než kašmír, neplstnatí a nesráží se. Pižmoně není nutno stříhat, stačí sesbírat vylínanou srst. Stejně tak se sbírá vylínaná srst jaků nebo bizonů.